V šuplíku skladujeme 232 tun drahých kovů

V recyklováni odpadu se Česko řadí mezi nejvyspělejší státy EU. Jak jsme na tom ale s recyklací elektroniky?

V šuplíku skladujeme 232 tun drahých kovů

Pojem cirkulární ekonomika, nebo chcete-li oběhové hospodářství, je v posledních letech skloňován stále častěji. Ať už je to rozhodnutí jednotlivce, zda bude používat k nákupu papírový sáček, zásadní myšlenka politické kampaně či jeden z hlavních bodů jednání parlamentu EU, společný jmenovatel je vždy stejný – budoucnost. 

 Abychom se mohli hrdě řadit mezi moderně smýšlející společnosti, je nezbytné oprostit se jednou pro vždy od zastaralé lineární ekonomiky, kde je hlavním principem “vyrobit, užívat, vyhodit” a přejít k dlouhodobě udržitelnému řešení. 

 Co se recyklace týká, řadí se Česká republika mezi nejvyspělejší státy EU. Jsme dokonce prozatím jediní, kdo uvedl do provozu sběr použité elektroniky do tzv. červených kontejnerů, a odpad u nás třídí až 73 % populace. To je více, než chodí k volbám! A na volbě jako takové to také celé leží. K tomu, aby byla cirkulární ekonomika globálně úspěšná, je potřeba, aby se jejími zásadami řídily i velké firmy ba dokonce celé státy. Proč tedy nezačít u toho nejjednoduššího – u sebe, ať už z pozice jednotlivce nebo domácnosti.

 Mezi základní principy oběhového hospodářství patří výroba produktů s dlouhodobým potenciálem využití. Čím déle budeme moci výrobek užívat, tím častěji se bude moci vracet do oběhu, popř. nebudeme nuceni k pořízení nového, dalšího. Tyto produkty by měly být ideálně vyráběny za pomoci obnovitelných zdrojů a z nadále recyklovatelných materiálů, které by v nejlepším možném případě zabránily tvorbě jakéhokoli zbytkového odpadu. Po vytvoření takového produktu vstupuje do pomyslného kruhu role distributora, tedy nás. 

 Aktivní využívání půjčoven, pronájmů či jiné formy sdílení majetku, výrazně přispívá k minimalizaci spotřebované energie na výrobu nového produktu a odpadu v podobě toho starého. Zkuste uhádnout kolik telefonů, počítačů a jiné nevyužívané elektroniky leží právě teď někde v šuplíku? Je to celkem 25 milionů! To je odhadovaný počet odložených a nadále nevyužívaných spotřebičů v českých domácnostech. K výrobě jednoho mobilního telefonu je potřeba zhruba 70 kg přírodních zdrojů. A to včetně cenných kovů, jako je například zlato, stříbro, kobalt či tantal, které jsou stále nedostatkové nebo se těží za velmi pochybných podmínek. Poměrně jednoduchou kalkulací můžeme zjistit, že nám v domácnostech leží přibližně 600 kilogramů zlata, téměř 7 tun stříbra a více než 225 tun mědi, které by mohly být po jejich recyklaci nadále využity, a to nejen k výrobě novějšího modelu.  A to se bavíme jen o české republice a jen o domácnostech.

 Finální fáze “oběhu” jsou velmi zásadní z hlediska podpory uživatele operativního leasingu. Řeč je o servisu takových produktů a jejich následném odběru. Mobilní telefon (popř. počítač a jiná technika) na operativní leasing sice plně užíváte, ale nevlastníte ho, tudíž vám odpadá ta nepříjemná starost, co s opotřebeným produktem. O veškerý servis a případnou výměnu za nový se staráme my. Po skončení leasingu se k nám elektronika vrátí a my s ní budeme nadále nakládat v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Řídíme se heslem “pokud přístroj nevyhovuje jednomu, může posloužit jinému”, a proto se většina elektroniky dále repasuje a nabídne méně náročným uživatelům. Spolu s šířením myšlenky udržitelnosti se samozřejmě zvyšuje i počet zařízení, které jsou momentálně tzv. v oběhu, tudíž plánujeme v blízké době i zřízení vlastního e-shopu, kde by byly tyto přístroje nabízeny k prodeji v plnohodnotném stavu a za příznivější ceny. Přístroje, které již nadále nevyhovují podmínkám běžného užívání, poskytujeme k recyklaci. Tím se může celé pomyslné kolo opět roztočit. 

 Zkuste tedy otevřít i vaše šuplíky a připojit se k nám na cestě k vytváření lepší udržitelné budoucnosti.