Elektronické počítače jsou s námi už tři čtvrtě století

Bylo to právě na sv. Valentina, 14. února 1946. Šéf projektu generál Gladeon Blames v jídelně Pensylvánské univerzity slavnostně zmáčkl vypínač a veřejnost mohla poprvé spatřit v provozu elektronický počítací stroj. Výsledek tříleté práce matematika Goldstina, fyzika Mauchlyho a inženýra Eckerta si brzy získal přezdívku „Giant Brain“, tedy „Obrovský mozek“.

Asi nikdo si tehdy nedokázal představit, jak tato událost změní život doslova celého lidstva. Není divu. Dnešní společnost, závislá na computerech a jejich sítích, byla vzdálená ještě několik desítek let . 

První elektronický počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) byl ohromný kolos, který vážil přes 30 tun, zabíral 63 m³, obsahoval 18 tisíc elektronek a jeho vývoj přišel na celý půl milion tehdejších dolarů (odhadem cca 6 milionů dnešních). Provoz byl přitom nesmírně náročný. Každý den bylo potřeba vyměnit vyhořelé vakuové lampy, takže odstraňování závad zabralo až polovinu provozního času.

Stroj totiž fungoval jako obří zdroj tepla, na které přeměňoval kolem 150 kW elektrického příkonu. K jeho chlazení byly potřeba dva letecké motory. Nejkritičtější byl okamžik zapínání a vypínání. Pamětníci vzpomínají, že v takových chvílích philadelphské pouliční osvětlení jen slabě poblikávalo.

ENIAC se věnoval především vojenským výpočtům, například při vývoji termonukleární bomby. Zvládal 357 násobení a 35 dělení za sekundu, do paměti byl najednou schopen uložit pouhých 20 desetimístných čísel. Vstup a výstup dat obstarávaly děrné štítky, programování se dělo pomocí přepínačů na ovládacích panelech. Kuriózní je, že počítač k výpočtům nepoužíval binární, ale desítkovou soustavu.

Je nutné říct, že nešlo o první stroj, který lidem usnadňoval výpočty nebo zpracování velkého množství dat. Na mechanickém nebo elektromechanickém (reléovém) principu už dříve pracovaly například účetní kalkulačky, přístroje pro složité balistické výpočty dělostřelectva nebo statistické děrnoštítkové stroje využívané například při sčítání lidu v USA.

ENIAC byl ovšem první plně elektronický počítač, který neběžel podle jednoúčelového návrhu, ale dal se programovat v podstatě stejně jako počítače dnešní. 

Během své téměř desetileté kariéry stroj prošel několika modernizacemi, které měly zejména zkrátit dobu potřebnou k jeho programování. Stal se vzorem pro celou generaci svých nástupců, například sériově vyráběný UNIVAC. Definitivně vychladl 2. října 1955, kdy ho jeho operátoři ve 12.00 navždy vypnuli.